S Petrem Matouškem z Přibyslavi do Býkovic
Kluci z Přibyslavi organizují na letišti paramotorovou výstavu. Pavlína plánuje vzít Nirvana stan a představit náš nový F-light 160 a 200 a také nové oblečení. Já bych se chtěl zastavit a pokecat s kamarády a zároveň se proletět s Peťou Matouškem. Sobota vypadá jako optimální. Peťa Šegát paramotorový pilot a nově i majitel hezkého Calidusu mi slibuje mě tam zavést a taky se podívat co je nového.
Vyrážíme ve 12 a za necelou hodinku jsme na místě. Celé letiště je provoněno prasečí pečínkou, která se točí na ohni. Trochu jsem si pokecal s kamarády, místně polétal a ukázal klukům jak funguje jednopotah a potom už s Petrem vyrážíme domů. Trochu lituji večerního posezení, které musím obětovat, ale dnes letíme po větru a zítra bych to s jihovýchodním prouděním musel tlačit proti, nebo letět jinam a přijet vlakem. Se zapadajícím sluncem je super letět na východ.
Vše je krásně osvětleno a prodlužující se stíny malují krajinu. U Býkovic zahlédnu padáky. Létám tu často a rád vždy zamávám z vírníku Jožkovi Kačerovi s jeho kurzíkům. Dnes tedy s padákem mezipřistání na kafe. Domů to máme 50 minut, tak 15 minut kafe a ještě stihneme přistát za světla. Ale Jožku jsme dlouho neviděli a je o čem povídat. Tak nás Bára zve na skvělou večeři a my voláme Pavlínu ať nás po cestě přibere, a rádi posedíme až do tmy.
Tak nevím, jestli se to dá počítat když jsem nejel vlakem ani autobusem, ale beru že auto i vírník jsou dobré prostředky k tomu, aby se letělo s padákem. Už se těším na podzimní barevné výlety a za 14 dní máme zavírání nebe na Straníku. Tady bývají hory už krásně vybaveny a akce se koná tradičně (až na tři vybechané roky) už od roku 1993 ještě za éry paragliding klubu Nirvana Zlín.