S Nikolasem do Henčlova
Je začátek února a nádherné zimní počasí. Teploty kolem -5°C. Na dopoledne je hlášeno bezvětří, odpoledne se má rozfoukat až ke svižným 10 m/s. Všude je krásně, jen u nás na letišti je do oběda mlha. Nový F-light si přijel vyzvednout Nikolas Berger. Francouzský kamarád, pilot a velký propagátor dálkových přeletů. Loni v létě ulétl velký bivak let ze švédského Overtornea do španělské Marbelly-3900 km za 14 dní. Letos plánujeme společné lety a lehký F-light 160 s jeho malou spotřebou je pro toto optimální volba. Fouká podle komínů v nedalekém Přerově docela svižný jižní vítr.
Plánuji tedy trasu na hodinu do Zábřehu přes Olomouc podél řeky Moravy. Na zemi nefouká nic, nebo ze severu. Startujeme a stoupáme nad 150 metrů. Tady se ale stříhají větry a začíná pěkný bigbít. Honíme křídla nad hlavou. Mě to po loňské Icarus Trophy v Africe přijde docela normální. Chápu že pro Nikolase na půjčeném padáku (minimálně o 6 metru menším než normálně létá) to není příjemný pocit. Nějakou dobu tak letíme, ale nakonec se rozhodujeme přistát. Máme všechny obaly a jsme připraveni na sbalení krosen i padáků.
Naschvál tedy vybírám hezkou zasněženou louku dost daleko od nejbližší vesnice. Přistáváme a balíme výbavu pro pochod. Včera byl s naši běžeckou skupinou Nikolas běhat a 10 km mu nedělalo zjevně problémy. Takže několikakilometrový pochod s celou výbavou na zádech by měl být v pohodě. Opravdu si tuto část cesty užíváme a odmítáme svezeni od projíždějících aut. Jsme tak dobře oblečeni, že i pivo si dáváme raději na zahrádce. Náš svoz dorazí zanedlouho a na letišti ve vířivce hodnotíme akci jako super a vhodnou ke zopakování. Už se těším na společné výlety ve Francii v létě.